ONLINE REZERVACE

  • Okamžité potvrzení
  • 100% bezpečné
  • Platba v hotelu
Hosté/Propagačni kod

Zvolte počet hostů

- +
 
- +
 

Věk dítěte (let)

-  
-  
-  
-  

Last Minute nabídka: slevy až 30% + snídaně a večeře gratis!

Kultura

 

Ostrovní civilizace ostrova Brač je poznamenána stoletou tradicí, která svědčí o římském zemědělství, renesančním stavitelství, jejíž umělci se inspirovali ostrovní krajinou a estetikou. I Váš příjezd sem na jih do klidného a veselého prostředí, prostoupeného opojnými vůněmi středomořské a subtropické vegetace, na ostrov kulturního bohatství, bude znamenat cestu k pravému zážitku.

Bračský kámen

Již od antických časů se v bračských kamenolomech těžil kámen, ze kterého se stavěly významné budovy, z nichž je v okolí nejznámější Diokleciánův císařský palác ve Splitu.

Pravou atrakcí na ostrově jsou hromady neopracovaného kamene, poskládaného do zídek podél polních cest, které podle některých odhadů obsahují stejné množství kamene, sice neopracovaného, jako stávající egyptské pyramidy s celkovým objemem kolem 7 milionů metrů kubických.

Kámen po staletí sbírali pastýři a rolníci, aby očistili kamenitou půdu a přetvořili ji tak na obdělávatelné plochy. S kultivací bračské půdy je spojeno také význačné nařízení z doby benátské nadvlády, kdy se žádný mladík na Brači nesměl oženit dokud nezasadil sto stromků olivovníků.

Nejvýznamnější dalmatští renesanční stavitelé a sochaři jako byl Juraj Dalmatinec, Andrija Alešija a Nikola Firentinac pro svůj výtvarný talent také používali bračský kámen.

Tradice stavění z kamene se stala nerozdvojnou součástí identity ostrova Brače.

Středověké kostely

Od časů raně románských bazilik, vzniklých na místě někdejších římských hospodářství, až do časů středověkých bračských kostelíků skromných rozměrů, vznikaly osady, každá se svým příběhem o vzniku, rozvoji a přizpůsobování se rytmu současnosti.

Bračské kostely:

  • Sv. Juraj na Bračuti (u Pučišća)
  • Sv. Mihovil (jihovýchodně od Gornjího Humce)
  • Sv. Petar (nad Dolem)
  • Sv. Nikola (u Sumartinu)
  • Sv. Martin (u Bobovišće)
  • Sv. Mihovil (na kopci u Dolu)
  • Sv. Nedjelja na Gradcu (Selca)
  • Panna Marie Stomorická (u Ložišće)

Bračské fjery

Fjery se v bračských městech konají v letním období a jsou výrazem vztahu ostrovanů ke kulturnímu a památkovému dědictví.
V den fjery se koná liturgická slavnost a slavnostní procesí přes město a na konec lidová veselice.

Kalendář pro fjery:

  • 15. června: Sv. Vid. Pouť na Vidovu goru
  • 24. června: Sv. Ivan Svitnjak (Skákání přes vatru) Fjera u Povljech.
  • 29. června: Sv. Peter a Pavao. Fjera v Supetaru – Den města Supetaru a počátek Supetarského kulturního léta, které trvá během července a srpna
  • 2. července: Panna Marie Miraška. Fjera v Mircích; Pučišské kulturní léto (červenec, srpen)
  • 13. července: Sv. Margarita. Fjera v Nerežišćích
  • 16. července: Panna Marie Karmelská. Fjera u Selcima, Milna, Postire: Croatia Rediviva – chorvatský večer poezie
  • 26. července: Sv. Ana. Fjera v Donjem Humcu.
  • 2. srpna: Panna Marie Andělů. Fjera v Sumartinu
  • 5. srpna: Panna Marie Sněžná. Fjera v Bolu
  • 15. srpna: Nanebevzetí Panny Marie. Fjera ve Splitské a v Blacech. Procesí ve všech bračských městech, a zvláštní pouť do Blaca první sobotu po svátku Nanebevzetí Panny Marie
  • 16. srpna: Sv. Roko. Fjera ve Sutivanu
  • 18. srpna Sv. Jelena. Fjera ve Škripu.
  • 26. září: Sv. Juzma a Damjan. Fjera v Dračevici.
  • 30. září: Sv. Jeronim. Fjera v Pučišćima

Klapské zpívání

Tato autochtonní a stará hudební forma přímořské oblasti Chorvatska je součástí stoletého středomořského kulturního prostředí.

Klapská píseň se začala formovat ve druhé polovině 19. století v době, kdy jednotlivé osady vytvářeli svou identitu přímořských městeček, a rychle se stala nejrozšířenější a nejpopulárnější formou hudebního vyjadřování v přímořské oblasti Chorvatska.

Písně interpretují skupiny zpěváků, tzv. klapy, které vyvolávají nadšení hostů při večerních hudebně-folklórních představeních.

Nejznámější bračské klapy jsou Boduli, Feštuni z Postira, klapa Volat a ženské klapy Rusulica z Pučišća a Mirula z Selců, a také bolská klapa Bracjera.